Adolf Schimmel byl synem Augusta Schimmela (17. července 1837 – 20. listopadu 1886) a Johanny Weidlichové (12. února 1850 – 12. června 1918).
Měl tyto sourozence:
- Anna (*9. února 1871), provdána za Franze Ignaze Sebastiana Weidlicha (*2. prosince 1866).
- Anton (18. května 1875 – 24. června 1928), oženil se s Marií Pietschovou.
- August (3. března 1872 – 19. listopadu 1878).
Náhrobek č. 39 je nízký, zhotovený z pískovce natřeného šedou barvou.
Na vrcholu dvoustupňového podstavce je římsa, přecházející v hladkou, krychlovitou středovou část náhrobku.
Do jeho přední strany je zapuštěná deska z bílého mramoru, z níž vystupuje tento bezbarvý nápis:
„Zde odpočívá naše nadevše milované dítě Adolf „Schimmel (30. září 1882 – 27. prosince 1882).“[1]
Středovou část uzavírá štít, nesoucí pozůstatky malé porcelánové růžice.
Vrcholek náhrobku tvoří podobizna klečícího anděla, jehož hlava se nedochovala. Chybějí i sepjaté dlaně.
Hrob se původně nacházel vedle rodinné hrobky Helzelových č. 60 a byl ohrazen nádhernou vysokou mříží z kovaného železa.
Na straně 646 vpravo lze vidět hrob ještě na jeho původním místě.
Po uzavření hřbitova byl hrob zrušen a náhrobek opřen o zeď hřbitova.
Západně od hrobu Adolfa Schimmela jsou zbytky dalšího malého náhrobku, taktéž ze středu zrušeného hřbitova.
V náhrobku z kvádrů byla deska, jež se nedochovala. Rozeznatelný je pouze železný hák, na němž bývala kdysi upevněna. Zbytek je vyobrazen na straně 428.
[1] Hier ruhet unser innigst geliebtes Kind Adolf Schimmel geb. am 30. Septemb. 1882 gest. am 27. Dezemb. 1882.
H. Palme 1935, str. 429-439.
Překlad: Alena Smolíková.
